TÁBOROVÝ DENÍK
4. TURNUS 2015
4.8. – 29. 8.
1. den – sobota 15. 8.
Ráno jsme se kolem deváté sešli na Hlavním nádraží v Praze, rozloučili se s rodiči a nasedli do rychlíku směr České Budějovice. Mezi Olbramovicemi a Táborem byla výluka, takže jsme chvíli jeli autobusem. V Rybníku jsme ještě přesedli na motoráček, který nás dovezl na zastávku Rožmberk. Zastávka je blízko kempu U Tří veverek, avšak na druhém břehu řeky. Nafoukli jsme rafty a přeplavili se s bagáží na druhou stranu. Pak jsme si postavili stany. K večeři jsme měli chléb s česnekovou pomazánkou, předtím jsme ještě blbli na veverkovském hřišti a házeli si talířem. Rozdělili jsme se do 2 posádek po pěti a čtyřech makakách, ještě si pro posádky musíme vymyslet jména. Večer jsme si měli posedět a pokecat u ohně, ale z důvodu dlouhodobého sucha a zákazu rozdělávání ohně jsme si museli vystačit s čajovými svíčkami. Večer přišla ještě bouřka s lijákem.
2.den – neděle 16. 8.
Dnes má službu první posádka a hlavně nás čeká první budíček. Voda ale díky dešti nebyla tak studená. Ke snídani jsme měli vánočku s máslem a marmeládou. Dopoledne jsme jeli do Vyššího Brodu. Měli jsme rozchod, ale zatím jsme si peníze spíše šetřili na později. Na raftech jsme jeli přes dva jezy k Veverkám a dále do Rožmberka. K obědu jsme měli sekanou s chlebem a kečupem a poté jsme posilněni vyrazili pěšky zpět do tábořiště. Ke svačině byly broskve. Hráli jsme si chvíli na hříšti a poté první táborová hra mezi posádkami – BLBÁRNA. Nejprve 10 otáček a poté, abychom se trochu zasmáli, 20 otáček. K večeři byl chléb s rybičkovou pomazánkou. Večer jsme zalezli do spacáků a za chvíli usnuli.
3. den – pondělí 17. 8.
Prší, chčije a lije,
makak se v řece myje
bez dlouhé doby čekání
vrhli jsme se na snídani.
Chleby, vločky, cibule, salámy…
… trochu jinak, než od mámy,
brzy došly veškeré cereálie
mezitím venku stále furt lije.
Vlezli jsme si do stanu, no
a začali jsme hrát Uno.
Potom kdosi na nás hvízd
a šli jsme hrát AZ kvíz 
taky hru co měla lesk
byla samé plác a tlesk:
sádlo sádlo páter páter
páter páter noster noster
noster noster budvar budvar
budvar budvar zilvar zilvar
zilvar zilvar mlž mlž
mlž mlž plž plž
potom kráva a tak dále,
nehráli jsme to však stále
další hra šla jedním tahem
Palermo s šerifem a vrahem
přidal se i Rozparovač Jack
novinka..? Kdo by to byl řek…
k svačině Waffles a nějaký filling,
řek bych, že stály snad malý šilink.
Míla a chléb řeku brodí,
když tu Vojta minu hodí
Míla zimou barvu mění,
chléb naštěstí malý není.
Míla zachránil denní manu,
jdem zas hrát Uno do svých stanů.
Déšť už ustal, k mému uchu
doneslo se: „Oběd! Juchů!“
To samé, co ke snídani,
teď však přišel čas na hraní.
Petr, Míla hudbu hrají,
makaci jen poslouchají
každý správný typ –
pro posádku líp.
Brzy však skončilo toto hraní
neboť jsme kulturně nevzdělaní.
Někdo zalez do své jizby,
někdo zase šel hrát frisbee.
Morálka se vylepšila,
sotva přijel velký Míla.
Přines dřevo, radši pohni,
chystáme k prvnímu ohni!
Kuchyň máme jako hotel,
sníme každý buřtguláše kotel.
Pracovní oheň mění se v poradní
přestože uplynula již trocha dní
započal proslov Velkého Míly,
který nám dodal dostatek síly
jasný plamen mění se v ohýnek
dopřáváme si kapičky vzpomínek
úryvkem vtipným z historie Račí,
než nám déšť opět hlavy smáčí
předtím však stihnem naštěstí včas
zazpívat, poslechnout kytary hlas
a také plán, jak se zítra věci mají
pak ale musíme rychle dělat hají.
4. den – úterý 18. 8.
Ráno jsme zahájili tradičním budíčkem, který nám prý rozproudil krev v žilách. Ke snídani byl závin s mákem, tvarohem či ořechy a ohřáté mléko. Po snídani jsme si začali balit své osobní věci, záhy i mokré stany, protože v plánu dne bylo přemístění na Brannou. Ke svačině jsme měli nektarinky a poté jsme vyrazili se dvěma rafty a dvěma keňami na cestu.
Oběd byl již tradičně před jezem v Rožmberku a to chléb s paštikou. Jež v Rožmberku byl jediný na celodenní etapě a někteří makaci využili jeho sjíždění ke splnění zkoušek. O půl páté jsme byli na místě. Na sluníčku už se sušily stany, které jsme později postavili. K večeři měly být špagety, a tak bylo třeba nařezat a naštípat dřevo. Večer jsme seděli okolo ohně a Velký Míla nám vyprávěl o jaderné energii, Einsteinovi a spoustě dalších zajímavých věcech. Pak už jsme byli unavení a šli jsme spát.
5. den – středa 19. 8.
Ráno byl budíček, pak snídaně a po snídani jsme šli (5 lidí) na dřevo. Asi hodinu tam Míla a Petr káceli strom, když udeřil poslední zásek, strom se posunul o kus dál a vybobrovanou špičkou se zabodl do země, tak jsme jeli couvačku z kopce pro Vojtu a rejč, nařezali strom a odvezli jsme ho do tábora. Po obědě jsme šli pěšky do Rožmberka a tam se podívali do mučírny. Pak jsme se vydali na vodu. Pár kilometrů před Brannou začalo pršet. Pak následovala večeře, obracení Ondrových zvratků a pak spánek. A vyhlásil se bobřík.
6. den – čtvrtek 20. 8.
Dnes jsme se stěhovali na Slona. Jeli jsme přes papírny ve Větřní a krumlovské jezy. Cesta byla dlouhá. Ke snídani byl chléb ve vajíčku, k obědu chléb s vaječnou pomazánkou a k večeři byly knedlíky s uzeným masem a zelím.
7. den – pátek 21. 8.
Ráno byl budíček, potom samozřejmě snídaně a pak jsme hráli štěpné hříčky, např. Sumo zadkama, přetahovanou a makak ball. Potom byl oběd, a pak jsme se začali věnovat slavnostnímu ohni, potom si vedoucí vybrali dva makaky, kteří poběží do Tesca, a když se vrátili, tak byla večeře a po večeři se zapálil slavnostní oheň, na kterém se povyšovalo.
8. den – sobota 22. 8.
Ráno jsme vstali a s úsměvy na rtech vyrazili vstříc osvěžující Vltavě. Jedná se o nejlepší probuzení po ránu. Ke snídani byly rohlíky s marmeládou, paštikou, máslem a dalšími mazadly a ke svačině pudink. Pak jsme hráli frisbee. Nejprve vyhrávaly s převahou Ježkovi oči, avšak než úplně vyhrály, následovala ještě půlhodina vyrovnaného souboje. Bylo hezky, tak jsme se rozhodli sjíždět řeku na vestách. K obědu bylo kuře s bramborem a bylinkovým máslem. Bylo to moc dobré! Po obědě jsme vyrazili pěšky do Krumlova. Nejprve jsme navštívili Tesco a poté jsme měli dvouhodinový rozchod. Zpět na Sloní louku jsme jeli po vodě. K večeři byla polévka.
9. den – neděle 23. 8.
9. den byl MAKAČÁK nebo dá se říct makačí den. Makačák znamená, že vedoucí jakoby zemřeli a my makaci jsme si měli zorganizovat ten den a co budeme dělat je pouze na nás… Ráno jsme jeli tři makaci na nákup Ondra, Lukáš, Tereza, po nákupu jsme udělali kakao. Po snídani jsme každý měli volný čas a prostor na odpočívání. Před obědem jsme si povídali… K obědu byli langoše. Když se všichni najedli Langrů šli jsme hrát městečko Palermo, ale upravenou verzi. Po Palermu jsme rozdali svačinu a šli jsme zase něco hrát… Když jsme se rozhodli, že je čas na večeři začali jsme ohněm a udělali těstoviny s vajíčkem… Když přijeli vedoucí vyhlásili konec makačáku, nařezali jsme dřevo a šli jsme do Tesca… Když jsme se vrátili z Tesca hrálo a zpívalo se u ohně.
10. den – pondělí 24. 8.
Ráno jako vždy MAKAK BUDÍČEK DO PLAVEK, na to jsme byli všichni alergičtí. Po budíčku byla snídaně rohlík z nutelou a ke svačině meloun. Potom jsme se vydaly na výlet na Kleť. Cestou jsme se stavily v Tescu. Potom jsme šli na vlak. Vlakem jsme jeli až do Holubova, museli jsme vyšlápnout jak KR… až jsme došli k lanovce. Lanovkou jsme vyjeli až na horu, na hoře jsme si dali oběd, k obědu jsme měli lovecký salám, sýr a chléb, po obědě jsme šli na rozhlednu. Pak jsme šli dlouho trasu lesem až do Českého Krumlova a do tábora, k svačině byl meloun a sušenka a pak jsme hrály hry.
11. den – úterý 25. 8.
Ke snídani jsme měli kakao a rohlík s nutelou. Během dopoledně trochu pršelo. Byly vyhlášeny Vánoce. Začali jsme tedy vánočním úklidem tábořiště. Během dne jsme připravili dárky druhým posádkám. V lese jsme hráli hru, při které jsme hledali slova napsaná na papírku. Do večera jsme z těchto slov připravili básničky*. Večer přiletěl Ježíšek a nadělil nám každému jednu super košili a mezi posádkami jsme si vyměnili dárky. Chvíli se zpívalo u ohně. K obědu byla krupicová kaše a k večeři řízky s bramborovým salátem. Začíná se projevovat makačí nemoc.
* BÁSEŇ POSÁDKY TŘPYTIVÉ TRENKY:
Medvěd Zázračník má velká ouška a uslyší když padá souška,
ale když je má od bahna neslyší ani bambána,
lemrouch potom svítí a medvěd ho pak chytí,
oba jsou pak mazlivý a mlsají tak hombóny.
Admirál zahřmí Salve! A oba odletěli náhle,
vletěli do černé díry a viděli bůh pány, jak jedí banány.
Octli se v para vesmíru a jak byli od krému,
uviděli jelena bamboocha co měl v kleti hnědáka,
byl tam vesmírný samuraj a hrál klobásou na cimbál.
Nakonec tam byl párek s nápisem Startrek.
Vrátili se zpátky do Podkoní a potkali tam kitrí,
začali meditovat a také si pískat: BUR-BUR.
Začal je dendrochronologicky bolet jařmo a zařvali „Mařeno“,
tak si hezky zevlovali a přitom krém namazali.
Zastavili lanovku a dostali všichni hladovku,
v lanovce byl prošlej banán
a si piš a si kuř, že to byl hnus.
* BÁSEŇ POSÁDKY JEŽKOVY OČI:
Nejeď na ten tábor Rak
tam jen dostaneš na frak.
Říct můžeš jen mamince,
že máš problém v předsíňce.
Ta však doma prací pot roní,
pomáhá jí mazlivý podkoní.
Hra maj tvrdý jako zeď,
odtud sprintem běž na Kleť.
A to bez použití lanovky,
jinak jste jen líné bábovky.
Lidé, vizte tam na Kleti
to únavou padlé děti.
Dolů to však už jde snadno,
když vám v tom pomáhá bahno,
jen posádka čórských hovad
chce na kopci meditovat
anebo hra na teplouška,
nežli přijde do hry souška.
Pokud jseš třeba chromý,
musíš vždy jít kácet stromy.
Potom srší blesky, hromy,
Lesník stojí mezi domy,
nadává pak celkem libově
o dendrochronologické výchově.
Zkoušíme nenápadně pískat si,
on nám však rovnou sáhne do kapsy,
u mě ztrácí všechnu víru –
mám v kapse jen černou díru.
Admirál je velmi chytrý,
proto vždycky vaří kytrí,
potom ráno k snídani
vedoucí nás nahání.
Každé ráno klobás s krémem,
dobrovolně to nežerem.
Tak už to v tom světě bývá,
žaludek si „bur-bur“ zpívá…
Vždyť je to otcovská péče,
že nám krém po bradě teče.
Když skončí hry se vším všudy,
tak se ponořím do nudy,
rozumu mám pomálu,
tak mlátím do cimbálů.
„Homobón Salve!“ Provokují bambáni,
přestože jsou už dohromady zadáni,
přesně v půli této věty (jakoby teď)
dělí se paralelní světy.
Každou chvíli bez míry,
dělí se paralelní vesmíry.
Jeden já se dostal do ráje,
druhý zřel vesmírného samuraje.
A ten říká: „Hej, ty špeku!
Jdem se kouknout do Startreku!“
Cestujem rychlou kosmickou lodí,
samuraj turisty vesmírem vodí.
Po chvíli cesty nadšeně říká,
zde vidíte doupě medvěda Zázračníka.
Lemrouch jelen vždy nad ránem
dovádí tam s bohem Panem.
Na této vesmírné stanici vystupuji,
vyhledat zázemí v jeho sluji.
Neznámý člověk naproti mi maže,
je to totiž medvědovo páže.
Prohlásil jsem znenadání:
„Hledám tady zaměstnání.“
Služebníci dobře vědí,
co pánové rádi jedí.
Když nevíš nic o jařmu,
pětkrát denně banán vař mu.
Banán je moc dobrý,
připomíná bobry.
Já ale raději zevluju,
tak tajně medvědu odpluju.
Náhle však zazní pokřik „Bamboocha!“
Přede mnou stojí vzteklá má Úpa.
Hrdinu jako já hned tak nic neskolí,
nedá se svítit – už musím do školy.
V poslední chvíli bráním se hnědákem,
uhnula? Myslíte? Pravda je opakem!
Konečně dostávám se k tomu happy endu,
když náhle uslyším příkazy ať hned vendu,
z postele, ve které tak dlouho spím,
proto se ihned ze spánku probudím.
Říká to všechno, i láhev od coly,
že jsem zpět v reálu a musím do školy.
Z toho plyne ponaučení:
Sipiš a sikuř.
12. den – středa 26. 8.
Budíček probíhá poměrně pozdě. Řeka je po dlouhé a jasné noci studená, jako nikdy předtím (ovšem nikoli jako nikdy potom), a dlouzí a jasní makaci příliš neváhali. K snídani byly rohlíky s mazadly, dokonce i s „nutellou“. Snídaně probíhala na vyšší úrovni, neboť jsme byli oblečeni do ježíšovských košilí. V nich jsme se také fotili u Karla. Následně začala improvizovaně organizovaná specializovaná debordelizace tábora, do které se zapojily obě posádky. Ta probíhala během celého dopoledne, k svačině bylo jablko. Mezitím se už vařila na roštu sekaná (která byla šizená zeleninou) a ve Vltavě se chladil včerejší bramborový salát. Dobře jsme se naobědvali a vyrazili připravovat slavnostní oheň. Skupina A: Vojta, Petr, David a já jsme jeli společně se skupinou B (Terka, Petr) na dvě výkonné soušky až téměř k Pozděrazi (skupina B měla sbírat smůlu, jenže měla smůlu), Mezitím v táboře skupina C (Bára, Jirka, Lukáš, Ondra a Míla) obstarala chroští a skupina D (Saša) bojovala proti makačí nemoci. K odpolední svačině (po příjezdu Karla se skupinami A, B) bylo DISKO, které se i letos změnilo v soutěž, kterou vyhrály Třpytivé trenýrky (žrouti nenasytní). Po svačině jsme začali připravovat klády na oheň, současně se také připravovala večeře – bramborové placky. Příprava ohně vrcholila, dokonce se našla i hromada smůly. Jako ohnivci byli vybráni Jirka, Ondra, Lukáš a já (Matěj). Oheň hořel nebývale jasným plamenem, povýšeni byli: Ondra na člunaře (ve vodě hodil minu), Jirka a Trubičkovi na kormidelníky, Petr Hudáč na kapitána a Bára kormidelnice na bocmana.
13. den – čtvrtek – 27. 8.
Stejně jako předtím nás probudil otravný BUDÍČEK! Řeka byla naštěstí vlažná a nám neodpadávaly prsty z mrazu. Potom následovala snídaně, která jako vždy obsahovala rohlíky, pomazánky a hlavně nutelu. Potom následovalo velké balení, které nám zabralo půlku dne. Vyjeli jsme až po obědě, který byl mimochodem výborná čína s rýží (které jsem se bohužel nemohl pořádně nažrat). Vyjeli jsme až kolem třetí hodiny směrem na Pozděraz. Po vlnách a kamenech jsme se pomalu blížili k Pozděrazu dokud nepřišla tma. Měsíc byl ale skoro v úplňku tak jsme aspoň něco vyděli. Po nesčetných najetí na kameny a zasekávání se jsme dorazili na Pozděraz. Tam jsme se oblékli do suchého a zakuklili jsme se do spacáků. Po krátkém larvím souboji jsme už všichni chrápali. Náš příjemný a zasloužený spánek. Ten byl ale přerušen kapitanátem, který zakřičel: „Tady nejste na prázdninách, vzbuďte se.“ Po dlouhém převlíkání a soukání se do Karla jsme vyjeli. Vysadili nás uprostřed lesa a zanedlouho jsme se vrátili zpět a zalezli zpátky do spacáků.
14. den – pátek 28. 8.
Budíček nás opět probouzí tím nejhorším způsobem. Poté jsme měli snídani, věci jsme nacpali do Karla a vyrazili jsme na Meteor. Po nudné čtyřhodinové cestě na nemilosrdném slunci jsme dorazili. Zde jsme vynesli rafty a kanoe z vody a utábořili jsme se pod střechou staré fotbalové tribuny. Měli jsme výtečnou večeři. Byly to párky s chlebem, horčicí a kečupem. Poté se vyhlašovali soutěže, které vyhrála posádka číslo dva Ježkovy oči. Večer jsme hráli fotbal. Nakonec jsme se šli vysprchovat a spát.
15. den – sobota 29. 8.
Za svitu úplňku užíváme poslední noci tohoto tábora. Poslední jedinci, kteří ještě nezískali imunitu proti makačí nemoci řeší problémy. Ráno. Slunce vyjde nad obzorem a svítí nám přímo do očí. Když se už ani jediné oči nesnaží ponořit do spánku, snídáme bábovku s kakaem. Uklízíme naše jednoduché lože, uklízíme odpočívající rafty a já právě dopisuji poslední slova tohoto táborového deníku. Návrat se neodvratně blíží…
Deník byl přepsán doslova, včetně gramatických a interpunkčních chyb, aby byla zachována co největší autentičnost.