Deník IV. turnusu tábora 2008

Deník 2008

10. – 24. srpna

Neděle

Ráno jsme vstali, rozloučili jsme se ve svých domovech a dopravili jsme se na Smíchovské nádraží. Tam jsme se setkali se svými druhy vodáky a nasedli na vlak. Cesta byla celkem dlouhá a náročná, ale ve 13: 34 jsme už byli na nám dobře známém tábořišti na Soumarském mostě. Rozbalili jsme a postavili stany, založili oheň, ke kterému jsme si poté všichni spokojeně zasedli. Naše naděje směřovaly do příštích dnů.

Pondělí

Ráno jsme začali den velice oblíbeným slovem „ Budíček, do plavek“ a potom začalo odpočítávání. Svižně jsme vyskákali ze stanů a vrhli se po ránu do Vltavy až po ramena. Rozdělala se snídaně, oheň a ohřál se čaj. Po snídani jsme nafoukli rafty a dali je na vodu. Poté se rozdělily posádky a každá skočila so jednoho raftu na vodu. Když jsme se vyblbli, tak jsme měli oběd. Po obědě jsme jeli vlakem do Volar do plaveckého bazénu. Ale ještě předtím jsme měli rozchod po městě. Po rozchodu jsme se zase sešli a společně vyrazili na plavečák. V bazéně byla voda 27 stupňů Celsia teplá. Nejdříve jsme blbli ve vodě a potom Míla st. Řekl, že budeme plavat libovolným tempem 50 m. to bylo jen proto, aby se zjistilo, kdo se umí topit a kdo ne. J potom jsme ještě plavali jen tak a skákali do vody. Poté přišli na řadu závody. Moc se nám nechtělo, ale nakonec jsme se do toho pustili s chutí. V závodech vyhrál Matouš. Potom jsme ještě skákali do vody a pak se šlo ven. Naházeli jsme věci do Karla a šli přes město na nádraží. Čekali jsme asi tak 23 minut a pak jsme nastoupili do vlaku. Přijeli jsme na Soumarák a hned jsme dostali úkol „VYMYSLET Z 15 SLOV BÁSNIČKU, NEBO PŘÍBĚH.“ Až když jsme domysleli básničky, udělala se večeře, najedli jsme se a sedli jsme si k poradnímu ohni. Hráli jsme písně a četli jsme BÁSNIČKOVÉ PŘÍBĚHY. Ale kromě toho, Zuzka měla svátek a tak jí nečekalo nic jiného, než hození do vody. Pak jsme ještě seděli u ohně a pak se šlo spát!

DOBLOU NOC

P.S.: Bob je kus!

P.S.2: Bára se rozplynula nad hrncem!

Úterý

Po tradičním ranním budíčku a probuzení ve Vltavě jsme se nasnídali, sbalili jsme kouzelňáky a pustili jsme se do nafukování raftů. Když bylo vše připraveno, čekali jsme na Velkého Mílu. Mezitím jsme si přiřadili bocmany k posádkám a po příjezdu Bose jsme vyrazili na vodu. Počasí bylo ideální a množství vody dostačovalo. Všichni jsme si nevázaně užívali, dokud se nezjistilo, že jsme nechali oběd v táboře. K všeobecnému nadšení tedy byla vyhlášena hra na půst. Nikdo si z toho však nic nedělal a mezi posádkami vládla zdravá a příjemná rivalita. Přes mnohé překážky jsme se národním parkem dostali k cíli a dočkali se vysněného dlabance. Dojeli jsme do tábora, přičemž náhle začlo pršet a museli jsme se schovat pod plachtu. Také jsme vypustili rafty, a když přestalo pršet, tak jsme si sedli k ohni. Všichni však byli unavení a šli brzo spát, neb nás čekal zítra náročný den…

DOBLOU NOC J

Středa

Ráno jsme měli budíček asi v 8: 00 hod. a kupodivu jsme neměli jít do vody. Museli jsme si rychle zabalit, aby makaci, dvě bocmanky a Mirek stihli vlak. Ostatní kapitanát sbalen věci naložili do Karla a vydali se s Kájou na cestu. Vlakem jsme jeli do Volar, tam jsme čekali asi jen půl hodiny, než přijel další vlak. Ti, co jeli Karlem, jeli prostě Karlem! Z vlaku jsme viděli Lipno a na něm plachetnice. Když jsme vystupovali z vlaku, tak akorát vtom okamžení se rozjel autobus, kterým jsme se měli dostat do Vyššího Brodu. Tam na nás měl čekat Míla st. S Karlem, ale jelikož nám ten autobus ujel tak jsme museli asi půl hoďky čekat než pro nás přijede Míla s Karlem. Po celou dobu čekání jsme se usadili v Hospůdce u Karla. Zde jsme si obědnaly něco k pití a někteří i něco k jídlu. Když pro nás přijel Míla s Karlem, tak jsme jeli už rovnou do Herbertova. Zde nás čekal už jen převoz na druhý břeh řeky Vlatvy. Poté jsme si měly postavit stany a rychle se ubytovat  než zase začne pršet! Jak mile jsme dostavily stany a uklidily všechne bordel v táboře, podával se oběd. Po obědě jsme neměly co dělat a tak někdo navrhl si zahrát totálně blbou hru neboli Blbárnu. Soutěžilo se po posádkách. Úplně na závěr si šli zasoutěžit i bocmani. Dopadlo to kupodivu vcelku dobře, nikdo se nepoblil ani si nic nezlomil. Po ňáký době byla večeře. K večeři byla játrová omáčka s rýží. Až jsme se najedli a umyli ešusi, jsme začaly zpívat. Pomalu začalo poprchávat, až úplně začalo pršet. Následoval taktický únik pod plachtu, kde se dál notovalo, notovalo a zase notovalo. Až se donotovalo tak se šlo spát!

Dobrou noc!

Čtvrtek

Ráno jsme měli budíček okolo 9 hodiny raní. K snídani jsme měli vánočku kterou jsme v mžiku snědli. Poté jsme dostali instrukce o tomto „odpočinkovém dni“. Ráno bylo docela volné. Kromě toho že jsme se potom soustředili okolo ohně jsme si mohli dělat co chceme. K svačině jsme dostali chutný jogurt. Hned jsme vyrazili hrát hry na bodování posádek aniž by jsme se nadáli. První hra tulení se tulení spočívala v tom že se mněla v zužujícím se kroužku udržet celá posádka celá posádka co nejdéle. Vyhrála jí skupina Slávisti. Druhá hra se jménem kadibudkoví sed. Ta zase spočívala v tom že se mněl člověk přitisknout zády ke stromu a držet nohy v pravém úhlu. Tu vyhráli Vodovodi. K obědu byla krupicová kaše a k večeři skvělá bramboračka. Celé odpoledne jsme připravovali Slavnostní oheň. Ten byl velkolepý. Byl zapálen ohniváky po setmění. Když jsme si zazpívali šli jsme si lehnout.

Pátek

V ranním budíčku nezaznělo „do plavek“ a tak v oblečení jsme se vysoukali ze spacáků. Šli jsme na snídani pod plachtu, protože pršelo. Po snídani jsme se sbalili a Karlem jsme přijeli do Vyššího Brodu. Tam jsme dostali rozchod po městě a za hodinu a půl jsme se měli sejít na náměstí u velký tabule. Po tom, co jsme se sešli, tak jsme všichni vyrazili do kláštera. Tam jsme dostali přednášku, nejdříve od Zdeňka o slušném chování a potom od průvodkyně o historii, pověstech a dalších překvapeních, které klášter skrýval. V klášteře jsme se například dozvěděli, že tam mají 3. Největší knihovnu u nás v České republice. Když jsme prošli celý klášter, tak jsme došli na místo, odkud vyjíždíme na raftech do Herbertova. Ale museli jsme čekat na Mílu, až přijede s Karlem. Pak, když přijeli, jsme se dozvěděli, že se voda nepojede. Takže jsme se nasoukali do Karla a dojeli jsme do našeho tábořiště. Všichni se na chvíli schovali do stanu, protože děsně lilo. Za okamžik slišíme „večeře“. Tak jsme se vyklubali ze stanu a sešli se pod plachtu, kde se rozlévala výtečná bramboračka. Po bramboračce jsme zalezli opětovně do stanu a popřáli si DOBLOU NOC! J

P.S.: Můj je Bob (zpíval Vojta)

Sobota

Ráno jsme se vzbudili, ale nešli jsme do vody, protože děsně „lilo, jako z konve“! Všichni jsme měli snídani pod plachtou. Po snídani jsme rozhodli, že pojedeme do Rožmberka na hrad. Odvezli nás přes druhý břeh a Karlem nás dovezli do Rožmberka na náměstí. Z náměstí jsme vystoupali do kopce pod hradem. Po prohlídce jsme sestoupali dolu na náměstí a odvezli nás Karlem na Herberťák. Odpoledne pořád pršelo a tak jsme celé odpoledne leželi buď ve stanech, nebo pod plachtou. Takto jsme proleželi celé odpoledne a pak sme šli spinkat. Doblou noc

P.S.: Bob je kus!

P.S.2: Báro, jak to s tebou vypadá…

(pozn. Autor(ka) tohoto příspěvku zjevně zapomněla na podvečerní sjezd vody z Vyššího Brodu na Herbertov…)

Neděle

V neděli ráno jsme šli do vody a udělali snídani. Dopoledne se jela voda z Herbertova až na Zátoň. Bylo to přibližně 15 km. Takže to bylo pěkně dlouho a jako vždy, když jedem vodu, jsme si užili hodně dobrodružství. Nejlepší bylo, že jsem držela bobříka mlčení (Danča) a byla jsem na kormidle! J jeli jsme, jeli a zase jeli. Když jsme dojeli na Zátoň, postavili jsme stany a erár a kluci jeli pro dřevo. Nesmím sem zapomenout zmínit čisté a voňavé záchody a dokonce i splachovací! Ty byly úplně nej. Večer se nasekalo a nařezalo dřevo a sedli jsme si okolo ohně. Večer se šlo spát a jako tradičně DOBLOU NOC!

Pondělí

V pondělí jsme měli MAKAČÁK! Což znamená, že všichni vedoucí a kapitanát umřou a my si děláme svůj program a svůj den. Ráno se vyhlásil budíček a kluci udělali snídani. Po snídani, protože bylo hezké počasí, tak jsme si dali větrat spacáky a vytáhli si karimatky ze stanu. Celé dopoledne jsme se váleli, četli si, blbnuli na vodě a umyli si hlavy. A ještě další a různé věci. K obědu uvařili Matouš a Vítek česnečku, která byla moc výborná a všem chutnala. Po obědě jsme vzali keňu a jezdili jsme před tábořištěm na mírně tekoucím voleji. J

Blbli jsme blbli, párkrát jsme se cvakli a šli jsme se usušit. Na štěstí bylo sluníčko, takže nám do večera ještě většina věcí uschnula. Potom jsme hráli karty a přitom se rozdělala sváča. Šli jsme ještě na kenďu a jezdili na vodě. K večeři jsme udělali popatlánku (pomazánku), která taky byla opravdu výtečná. Večer jsme si sedli okolo ohně a ukončili jsme makačí den. Potom jsme ještě chvilku u ohně a pak se šlo spinkat.

DOBLOU NOC! J

P.S.: Koukám na tebe Báro již několik dní! J

Úterý

Ráno jsme sbalili stany a nasnídali jsme se. Věci jsme naložili do Karla a odvezli je do Krumlova. Trvalo nám to celou věčnost, takže jsme se potom váleli na raftech. Takto jsme strávili celé dopoledne. Konečně jsme vyjeli na vodu a jeli jsme do Českého Krumlova. Na vodě jsme se koupali a Vojta skákal suprového placáka z raftu. Jeli jsme i šlajsny a retardérky. Ale bylo málo vody, takže nás to moc neohodilo. Na králajdě jsme dokonce drhli dnem raftu o dno šlajsny. Pod šlajsnou jsme potkali Šťovíka a jeho kamaráda. Sjeli jsme kousek pod šlajsku a sfoukli a sbalili rafty. Jeli jsme ještě nakoupit a když jsme přijeli, tak už byla tma. Takže jsme se vyprdli na stavení stanů a lehly jsme si pod střechu kiosku. Nalehali jsme si všichni vedle sebe a když byla někde skulinka, tak nikdo neodolal a zabral jí!

DOBLOU NOC!

Středa

Ve středu jsme se mohli krásně vyspat, protože kvůli špatnému počasí se nešlo do vody a ani budíček nebyl. Ten den byla naplánována cesta do Českého Krumlova, a tak jsme všichni doufali, že se počasí vylepší. Naštěstí se tak stalo, a tak jsme se po obědě nacpali do Karla a odvezli se na půl cesty a odtud autobusem do Krumlova. Ve městě jsme měli téměř 3 hodiny rozchod a tak se každý vydal kam chtěl. Po rozchodu jsme se opět vydali na autobusovou zastávku a autobusem odjeli zas na půl cesty. Tam jsme si krátili čekání na Karla blbnutím na poli s balíky slámy. Když přijel Karel, odvezli jsme se do tábora, navečeřeli se, seděli u ohně a nakonec šli spát.

Čtvrtek

Ráno jsme měli budíček a jak jinak, než do plavek. Všichni se oblékli do plavek a společnými silami jsme se vydali do vody. Po převlečení jsme dostali snídani, jak jinak, než rohlík s marmeládou a teplý čaj. Po snídani jsme byli celý den v kempu, a tak protože bylo hezky jsme sušili věci, které jsme měli mokré z předešlých dnů. Váleli jsme se a váleli. Vytáhli jsme karimatky a spacáky ven a hráli jsme karty. Potom jsme byli ve vodě stavět hráz a jezdit na vestách. Okolo Pozděraze jel Šťovík a tak se tavil, protože nás dobře zná. Jen co odjeli, byl uvařený oběd a tak jsme se zdlábli. Po obědě jsme si trochu odpočinuli a já (Danča) jsme usnula. Vzbudili mě až když jsme šli hrát hru na louku, která se nazývá Makakball. Hra spočívá v tom, že 1. Družstvo si rozestaví hoboky v poli, jak chce a brání je a 2. Družstvo po jednom se hoboky snaží shodit na zem. A 1. Družstvo ho vybíjí tenisákem. Když ho vybijou, končí ten člověk, který věžel a běží další. Vyhrálo nakonec družstvo Slávistů, ale jen o malej kousek. Po Makakballu se uvařila večeře a večer se sedlo k ohni, který jsme připravovali, protože byl slavnostní. Večer se šlo spát.

DOBLOU NOC! J

Pátek

V pátek po budíčku a po snídani se naložil Karel a 1. Várku lidí odvezl Míla do Českého Krumlova na parkoviště. Zatímco jsme tam pumpovali rafty 2. várka v táboře ještě došla na dřevo a umyli nádobí. Po tom, co přijela ta 2. várka, sedli jsme do člunů a vyjeli na Vltavu. Sjeli jsme ji až na Zlatou Korunu a tam si Nicole vyzvedla její babička a dostali jsme oběd. Po rozloučení s Nicole jsme nasyceni nasedli do raftů a jeli dál. Dojeli jsme až do kempu a kluci mě hodili do vody, protože jsme měla 15. Narozeniny (Danča).

Pak jsme rozdělali oheň a udělali večeři. Po večeři jsem dostala čokoládu a blahopřání a šli jsme spát.

DOBLOU NOC! J

Sobota

V sobotu ráno nás probudil budíček, který byl slyšet až na louku. Matouš a David řekli, že nebudou vstávat a tak je po chvíli Vojta s Mildou hodili do vody. Udělala se snídaně a po snídani odjela Anička s Edou a Mirkem domů…

Comments are closed.