Historie

Historie klubu

Historie klubu RAK sahá do sedmdesátých let minulého století, kdy se Mílovi Loučkovi, tehdy asistentovi na katedře matematiky VŠCHT, podařilo přesvědčit tehdejší výbor ROH, že ten správný nápad, co by mohli udělat, je uspořádat dětské putovní vodácké tábory na Vltavě. Sám se ujal jejich organizace a vedení, a jako admirál RAKA jezdí dodnes.

Tehdy byly vodácké putovní tábory velmi ojedinělé, na Vltavě se pohybovaly asi tři podobné oddíly, a vše vypadalo úplně jinak než dnes. Především tábořiště, vodácké vybavení a čistota řeky. Vodáků jezdilo tehdy výrazně méně než dnes, tábořišť bylo pár a bývala prakticky prázdná. Jezdilo se na dřevěných pramicích, které byly tak těžké, že se prakticky nedaly unést, zvláště když se na nich převážela veškerá bagáž. Doprovodné vozidlo tehdy samozřejmě nebylo, i na nákupy se chodilo pěkně s batohem na zádech a kanystrem v ruce. Aby té romantiky nebylo tolik, tak čistota řeky pod Českým Krumlovem dávala jasně najevo, že žijeme v době průmyslové revoluce. Vtéto době začali jezdit na tábory další budoucí admirálové RAKA – Honza a Petr Vaníčkovi.

Tábor na Soumarském mostě Splouvání starého jezu ve Větřní

Postupem let se tábory pod hlavičkou VŠCHT vyvíjely, nakoupili se nové laminátové pramice, začali se objevovat doprovodná auta, vzpomínáme na škodovku, dacii a několik trabantů. Tábory VŠCHT se rozrostly do několika turnusů, které pokrývaly celé prázdniny. Zkušených vedoucích přibývalo a proto Míla začal organizovat další tábory na Vltavě i pod jinými podniky.

Laminátová pramicePo roce 1989 se parta vedoucích okolo Míly Loučky rozhodla zkusit založit vlastní klub Suchá Noha. Po prvotním průkopnickém roce, kdy jsme si lodě a vybavení půjčovali kde se dalo, jsme další rok již jeli na lodích vlastní výroby, nakoupili vše potřebné, a dětí se zájmem o tento druh táborů přibývalo. Klub Suchá Noha existuje dodnes, ale v roce 1992 bylo vedoucích odchovaných z řad nejstarších a nejzkušenějších dětí již tolik, že bylo možné založit další klub. V této době začínají jezdit jako „makaci“ náši další budoucí admirálové Tomáš „Akademik“ Soukup a Tomáš „Goli“ Kučera.
Okolí řeky se začíná výrazně měnit, vznikají nová tábořiště, vodáků přibývá, v Českém Krumlově postavili čistírnu odpadní vody, postupně se opravují jezy.

Tehdy tedy vzniká samostatný Vodácký turistický klub RAK a znovu zažíváme hektický první rok se sháněním všeho potřebného pro plavbu. V novém oddíle jsme vsadili na jiný druh plavidel než doposud, na gumové nafukovací rafty, které oproti pramicím mají výhodu při přepravě a v neposlední řadě jsou i bezpečnější pro děti, které se našich táborů účastní.

Raft Jez v Českém Krumlově

Za více jak 23 let historie samostatného RAKA jsme každoročně uspořádali 3-4 turnusy letních táborů, na každém kolem 20 dětí. RAKem tedy již prošlo více jak 1.000 dětí a myslím že můžeme tvrdit, že naprostá většina z nich na nás vzpomíná v dobrém.

V průběhu let někteří vedoucí odešli, jejich místo ale zaujali noví vedoucí, převážně z řad bývalých „makaků“. S výjimkou admirality 2. turnusu, kde bývalý admirál Tomáš Vokoun zjistil, že ještě více než na vodě se mu líbí ve skafandru pod vodou, zůstává základní jádro kapitanátu jednotlivých turnusů již mnoho let neměnné.

Pamětníci rádi vzpomínají jak jsme na táboře zažili začátek povodní v roce 2002 i na táborová vozidla – trabanta, žigulíky Karla I zeleného a Karla II červeného, požárnického Moskviče, který ani nestihl dostat jméno, Transita III bílého a v posledních letech nám spolehlivě sloužil Transit Karel IV červený. Jeho místo zaujal v roce 2015 další Transit Karel V. „Veliký a žlutý“.

Program táborů se snažíme přizpůsobovat dnešní generaci dětí. Kromě vodáckého výcviku a sjíždění řeky se snažíme děti naučit tábornickým dovednostem a vztahu k přírodě. Snažíme se děti vést ke kolektivní spolupráci při činnostech nutných pro život v táborových podmínkách a přírodě, při vaření, obstarávání dřeva a výstavbě tábora.

A když zrovna nejezdíme na vodě, nevaříme ani nemokneme ve stanech, tak máme vždy pro děti připravené hry v přírodě, začleněné do celotáborové hry s různými atraktivními náměty.

V dračím doupěti Cestou na Kleť

Jednotlivá tábořiště vybíráme s ohledem na délku vodáckých etap a především s ohledem na zajímavé okolí, čistotu a klid na tábořišti. Snažíme se vyhýbat přecpaným tábořištím, ale naopak vyhledáváme tábořiště klidná, často táboříme na soukromých loukách po dohodě s jejich majitelem.

Věříme, že i v dnešní době mohou být naše tábory pro mnoho dětí tím nejlepším a nejhezčím způsobem jak strávit část svých prázdnin, zážitkem, na který budou vzpomínat možná celý život.

Admiralita RAKa

ilustrace

Comments are closed.